Znáte lepidium meyenii – peruánský ženšen?

Tato mrazuvzdorná rostlina, která roste především vysoko v peruánských Andách (kolem 4000 metrů n. m., tedy tam, kde už nerostou žádné jiné plodiny), je u nás známá jako maca nebo jako peruánský ženšen (též jako lepidium peruvianum). Patří k rodu Brassicaceae, a podobá se řepě, ředkvi či tuřínu, případně petrželi nebo pastináku. Záleží na tom, do jakého tvaru naroste ztluštělý kořen – ten může být kulovitý, zploštělý, trojúhelníkový, ale i jinak vytvarovaný. Barva této plodiny se –  podle půdních podmínek – pohybuje od krémově žluté po nafialovělou, až černou. Kořen je ve většině případů sladký, jen černý bývá mírně nahořklý. Zelená nadzemní část rostliny vypadá jako mrkvová nať.

maca

V Andách se maca konzumuje jako naprostá lahůdka – používá se jako zelenina, vaří se z ní polévky a kaše, peče se. Ze světlých bulv se vyrábí slabší pivo, z černých likér. Mladá nať se používá do salátů, jinak se s ní krmí zvířata. Ovšem převážná část sklizně, tedy kořen (macae radix) se suší a používá se jako mouka (harina de maca), potravinový doplněk a hlavně v léčitelství.

V Jižní Americe se o lepidiu meyenii hovoří jako o super potravině. Snad proto, jaké látky bulvy obsahují:

 

  • bílkoviny, sacharidy
  • vitamíny, minerály, stopové prvky
  • vláknina, třísloviny, saponiny
  • aminokyseliny, alkaloidy, steroly

prášek

Prášek z kořene maca se používá v lidovém léčitelství zejména pro podporu imunity a tělesnou i duševní aktivitu.

A nejen to. Maca má podpůrné účinky při depresích a úzkostech při menopauze a zmírňuje její příznaky, vyrovnává hormonální dysbalanci, prospívá při chronickém únavovém syndromu, údajně působí afrodiziakálně, používá se jako podpůrná léčba při diabetes. Dokonce se hovoří o jejím přínosu v případě leukémie či rakoviny zažívacího traktu.

Kořen maca ve formě prášku si můžeme dopřát i v naší zemi; zakoupit se dá na internetu a ve specializovaných kamenných obchodech.